Vlčí mák v šedém prachu
Sledují tě. V pokoji jsi sama, ale přesto na sobě cítíš jejich oči.
Obraz starého vousatého muže na tebe bezcitně hledí.
Lampa poblikává žlutým zářícím okem.
V nábytku se protahují velké dřevěné kočky. Prask. Mňááá!
Dívají se na tebe. I ze zrcadla. Jejich studené modré oči.
Slepneš, sama jsi v mlze. A oni jí nakonec prohlédnou.
Poškozená omítka. Praskliny jsou vrásky v koutcích očí.
Sledují tě.
Stínítko na lampě. Zamračená tvář, ostré bílé zuby.
Ztrácíš naději.
Oči v škvíře dveří.
Ne! Už jdou? Nevidíš.
Nepřežiješ.
Stín na prošlapaném koberci. Hákový kříž.
Němé slzy.
Neplač, Anne.
Ještě tě nevidí.
Ještě nejdou.
Fandom:
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Ufff, to je strašné. Výborné,
Ufff, to je strašné. Výborné, ale prostě strašné
Já vím já vím, omlouvajík.
Já vím já vím, omlouvajík. Úterní rána očividně nejsem schopná psát nic pozitivního.
Moc děkuji za to "výborné!"
Fantastická gradace!
Fantastická gradace! Až se mi udělalo špatně z toho, jak moc dobře je to napsané.
Skoro bych se té formulaci
Skoro bych se té formulaci usmála, kdybych přesně nevěděla, jak to myslíš.
Velice děkuji! (a taky omlouvajík)
Dokonalá atmosféra... Umíí.
Dokonalá atmosféra... Umíí.
*vytahuje kapesník*
*právěže neumí.. no nic* Moc
*právěže neumí.. no nic* Moc děkuji! A neplakej, nebo si budu připadat provinile.
Je to výborně napsaný a
Je to výborně napsaný a nepřipadej si provinile, jak si pak mám připadat já.:D
Ty obvykle nevyrábíš hromady
Ty obvykle nevyrábíš hromady hnusu a dojetí v jednom, nýbrž real life, okořeněný cynismem, to je něco jiného.
Dobré. Připomnělo mi to jednu
Dobré. Připomnělo mi to jednu povídku z Ikarie (hodně dávno tomu). Mám z toho skoro stejný pocit.
Přísahám že ji neznám a
Přísahám že ji neznám a nečetla jsem, to samo.
Děkuji, toho si považuju!
*nechápavě zírá*
To je naprosto dokonalé...
*tleská*
Nezírej nechápavě, to je tím
Nezírej nechápavě, to je tím seminářem, co ho po ránu vždycky mám...
Ale děkuju moc, samozřejmě.
to se máš, já po ránu mažu do
to se máš, já po ránu mažu do práce :)
Normálně jsem se z toho
Normálně jsem se z toho začala bát vyplašeně se ohlíží přes rameno Je to opravdu výborné... jako ostatně každý tvoje drabblátko
Neboj, ještě nejdou. A hlavně
Neboj, ještě nejdou. A hlavně nemají proč přijít.
Děkuji moc, nakonec jsem ale ráda, že to funguje.
To je strašný, jsem ráda, že
To je strašný, jsem ráda, že to čtu za světla. Dokonale výstižné.
Potvrzuji, že za tmy se to
Potvrzuji, že za tmy se to nečte dobře ani autorce.
Moc děkuju! To jsem ráda, snažila jsem se.
Brrr.
Brrr.
Děkuji? A pardon.
Děkuji? A pardon.
To je jako ten Kingův dům z
To je jako ten Kingův dům z Temný věže, co málem sežral Jakea. Hu.
No, je fakt, že ty pokoje je
No, je fakt, že ty pokoje je mírně požíraly zevnitř. A oni sami sebe taky požírali zevnitř.
Fuj, to zní ještě hůř než to drabble...
Kuju.
Silné, krásně napsané. Emoce
Silné, krásně napsané. Emoce na pochodu.
Stoprocentně to tak bylo,
Stoprocentně to tak bylo, jsem ráda, že se to podařilo interpretovat. Děkuji.
Uff! Silný. Hodně silný.
Uff! Silný. Hodně silný. Výborný!
*blush* Děkuju moc!
*blush* Děkuju moc!
Vystihuje to tu atmosféru.
Vystihuje to tu atmosféru. Díky těm barvám je to hrozně vizuální a haptické.
<3 Moc děkuju, to mě hodně
<3 Moc děkuju, to mě hodně těší.
To je výtečné! Mám pocit, že
To je výtečné! Mám pocit, že se to odehrává v takové té chvíli mezi usínáním a spánkem, když už člověk není schopen ovládnout myšlenky, ale přesto na něj stále doléhá realita.
A už se z toho vlastně ani
A už se z toho vlastně ani nedokáže probrat, protože to klouže vždycky mimo něj.
Tos moc pěkně popsala. Moc, moc děkuju!